Stonehenge: Význam a záhady místa

Možná jde o hrobový monument, věštecký oltář nebo astronomický nástroj. Stonehenge fascinuje vědce, archeology, filozofy a duchovní badatele, kteří na tomto místě s mimořádným energetickým potenciálem po tisíciletí bádají a nachází stále nové myšlenky o původu místa

Když pomineme turistickou posedlost, jde opravdu o jedno z nejvíce záhadných míst ve všeobecném povědomí široké masy lidí.

Záhady Stonehenge mezi minulostí a přítomností

Nejunikátnější a nejikoničtější ze všech prehistorických památek se nachází v Anglii, v hrabství Wiltshire. Komplex Stonehenge je definován jako nejzachovalejší megalitický kruh na světě, který měl v minulosti zřejmě velice důležité využití ve spojitosti s astronomií. Podle archeologických výzkumů jde také o místo druidského uctívání (druidi byli keltští kněží) spojeného s korunovací královské linie a konečně nějakým způsobem souvisí s artušovským mýtem. Význam tohoto místa byl možná spojený hlavně s letním a zimním slunovratem, kdy sloužilo jako místo setkávání pro ty nejdůležitější náboženské obřady.

Ty nejbizarnější teorie dokonce místo spojují s návštěvami z jiných planet.

Přes všechny snahy vědců z celého světa doposud není jasné, kdo Stonehenge postavil, ale předpokládá se, že v průběhu věků zde různé kultury prováděli určité úpravy. Poblíž monumentu byly nalezeny ostatky lidí, jejichž DNA nemusela nutně patřit lidem žijícím v blízkém okolí. Mohlo jít i o národy ze Středomoří nebo z Walesu.

Spekulací o původu a významu stavby

Místo bylo a je předmětem historických spekulací. Anglický antikvář John Aubrey v 17. století a jeho krajan archeolog William Stukeley v 18. století věřili, že stavba je druidským chrámem. Tuto myšlenku však novější učenci odmítli, protože Stonehenge pochází z doby 2000 let před druidy.

V roce 1963 americký astronom Gerald Hawkins přišel s teorií, že Stonehenge byl zkonstruován jako pomůcka k předpovídání zatmění Měsíce a Slunce, a i mnoho dalších vědců se přiklání k tomu, že jde o stavbu s astrologickým významem.

O deset let později jiny anglický archeolog Colin Renfrew přišel s teorií, že jde o jakési místo setkávání kmenových náčelníků z doby bronzové. Z jiných a novějších zdrojů vzešla teorie, že jde o památník postavený k úctě předků a symbolizuje věčný posmrtný život.

Teorie zpestřil nález kostry v roce 2008. Šlo o ostatky z rané doby bronzové a kostra měla poraněné koleno. To zase inspirovalo ke vzniku teorie, že místo mělo nějaký význam z hlediska léčitelství.

A kdo ví, jaké teorie se dozvíme zítra.

Co víme

Místo pro stavbu nebylo vybráno náhodně, ale mělo pro lidi nějaký zvláštní význam, kvůli kterému změnili své zvyky. Možná to byl strach, nebo velká úcta, co je dohnalo ke stavbě, která si své tajemství dobře střeží.

V období 8 až 7 tisíc let před n.l. asi 200 metrů od kamenné mohyly vztyčili lovci druhohor borové sloupy ukotvené v hlubokých jámách. Není jasné proč to udělali, protože nebylo jejich zvykem stavět jakékoliv monumenty. Nikde jinde v Evropě se podobné stopy po takové stavbě nenašly. V okruhu 5 km od Stonehenge zůstalo z období neolitu nejméně 17 pohřebních mohyl a dva tzv. cursus monumenty. Všechny vznikly ve 4. tisíciletí před n.l. Další stavby se objevily v období 2 tisíce let před n.l. v době bronzové, tentokrát šlo o více než 1000 kulatých mohyl.

Stavba nejstarší části Stonehenge v období 3000 - 2935 před n.l.

Stavba měla nejdříve tvar kruhu o průměru asi 100 metrů. V roce 1666 v uvnitř prostoru z kamenů našel archeolog John Aubrey 56 jam. Kruhová stavba měla dva vchody, na severovýchodě a užší na jihu. Našly se zde zbytky paroží, které sloužilo ke kopání a také uložené kosti zvířat, které byly v době uložení už staletí staré. Proč je zde někdo uložil, není známo. Možná měly ochranný účel, nebo šlo o předměty zvláštního významu a dostaly své místo v této zajímavé stavbě.

O vykopaných jámách se věřilo, že sloužily jako ukotvení pro dřevěné sloupy, ale pozdější analýzy se přiklonily spíše k tomu, že zde byly další kameny. Kolem nich bylo asi 150 až 240 hrobů s ostatky, které prošly kremací. Šlo především o muže a části nespálených kostí byly roztroušeny v blízkosti monumentu. Okolí Stonehenge je považované za největší známý hřbitov ze 3. tisíciletí před n.l. v Británii.

Nedaleko monumentu existoval další, menší kruh ze stejných kamenů (25) a možná se zde odstraňovalo maso od kostí mrtvých těl, které byly potom podrobeny kremaci a pohřbeny ve Stonehenge. V určitém okamžiku se místo přestalo používat a kameny byly zřejmě přesunuty do Stonehenge.

Kameny

45 kamenných monolitů (skvrnitý dolerit) pochází z jihozápadního Walesu z pohoří Preseli. Další kameny jsou ryolity a některé jsou sopečného původu. Kámen, který je považovaný jako oltářní a další dva pískovce pochází s největší pravděpodobností z pohoří Brecon Beacons asi 100 km od Preseli. Teorie o přepravě se různí. Na jedné straně vědci tvrdí, že byly přepraveny účelově pro stavbu. Druhý tábor zastává teorii, že mohly na místo na Saliburské pláně doputovat o tisíce let dříve v době ledové. Jisté je, že po prozkoumání místa těžby, které bylo nedávno nalezeno, je těžba kamenů datována asi 500 let před samotnou stavbou. Patní neopracovaný sarsen vedle severovýchodního vchodu má v sobě otvory, které mohly sloužit pro umístění sloupků, které sloužily k pozorování polohy Měsíce.

Celkem se monument přestavoval a přistavoval v šesti etapách. Poslední končí asi rokem 1520 před n.l. V jeho okolí vznikali a zanikaly další stavby z kamenů a ze dřeva.

Stonehenge dnes

Světově nejznámější kamenný kruh ročně návštěvníky počítá na miliony. Představuje ikonu tajemna a vzbuzuje úctu k minulosti lidstva. Už přes sto let se zde lidé shromažďují při letním slunovratu, jako by čekali, že kameny poodhalí část svého tajemství. Monument inspiroval lidstvo ke vzniku druidských spolků, které považují stavbu za svůj chrám. A překvapivě v době, kdy jde společnost ve vývoji moderních technologií stále rychleji dopředu, je také stále větší zájem o alternativní životní styl založený na záhadách minulosti.

Cesta do Stonehenge z Londýna

Tato památka UNESCO je snadno dosažitelná, protože je od anglické metropole vzdálena pouhých 140 km.

Jakmile budete v Londýně, můžete se rozhodnout vyrazit do Stonehenge vlakem, autobusem nebo autem, přičemž cesta může trvat 2 až 3 hodiny.

Vlakem stojí cesta kolem 35 liber. První úsek, který je třeba pokrýt, je úsek, který spojuje Londýn se Salisbury, nádražím nejblíže místu. Odtud stačí jet autobusem.

Stejná cena je za cestu autobusem z Londýna do Stonehenge. Autobus National Express odjíždí z Ringwood Victoria Coach Station velmi brzy ráno (mezi 6:30 a 7:30). Jakmile budete v Salisbury, můžete se vydat na prohlídku Stonehenge Bus Tour (15 liber pro dospělé).

Místo je dobře značeno na Google mapách a do Stonehenge se proto snadno dostanete autem, které si lze na letišti Heathrow pronajmout za 53 liber na den, průměrná délka cesty je kolem hodiny a 50 minut.